16. Zápisek: Vytržené stránky

*v deníku je jasně zřetelných několik vytržených stránek*

15. Запи́ска: Санкт-Петербург

*celý zápis je psán úhlednou azbukou*

Ahoj tati,

Tak jsem tady. Ve tvém starém pokoji. Sedím ve výklenku u okna a koukám na střechy Petrohradu, které se rozprostírají pode mnou. Když zavřu oči, dokážu si živě představit, jak sedíš naproti mně, úsměv od ucha k uchu a vyprávíš mi vše, co tě zrovna napadne.

Ráda bych si poslechla, jak mi povídáš o svém dětství v tomhle ohromném domě, ale bohužel se musím smířit s vyprávěním od tvým příbuzných. Vlastně.. našich.

14. Zápisek: Všechno nejlepší!

Привет, папа,

Tak jsme se do Londýna dostali až o den později, ale i to mělo nakonec nějakou výhodu. Jenny! Jen co jsem ji v Kotli uviděla, rozběhla jsem se k ní, skočila jí kolem krku a odmítala ji pustit. A jelikož měla až do večera čas, počkala se mnou na kufry a pomohla mi je odtahat domů.

13. Zápisek: Nejhorší narozeniny na světě

Привет, папа,

až si budu příště stěžovat na to, že je mamka na mý narozeniny na turné, dej mi prosím znamení, ať to nedělám. Vždycky totiž může být hůř.

Vždycky.

12. Zápisek: Vyhráli jsme Huffpárty!

Привет, папа,

nikdy bych neřekla, že jakmile budu mít po NKÚ, tak se budu nudit, ale opravdu. Zkoušky jsme ukončili koncem května a celej zbytek června jsme jen bloumali po hradě jako ten duch, co se stále snaží zhubnout. Asi mu pořád nedošlo, že tím zmizí úplně. Pravděpodobně za těch pár let ztratil veškerou inteligenci, kterou předtím měl. Tedy spíš.. pokud.