4. Zápis: Že ty chceš, abych šla za tebou?

Ahoj tati,

tak tyhle prázdniny byly zatím asi ty  nejší  nejlepší. Když pominu zlomenou ruku. A otřes mozku. A to, že se ze mě stal vrah i krematorium zároveň, tak to byla naprostá paráda.
Bys nevěřil, že jsem tak šikovná, co? Beztak se mi teď směješ, ale víš co? Jen se směj! Smích prodlužuje život, takže.. Ne že ožiješ a budeš mě strašit jako zombie! To bychom už kamarádi nebyli!

Ale předem ti říkám, že se toho o prázdninách stalo tolik, že už si úplně nevybavuju, jak to bylo přesně po sobě, tak se za to na mě, prosím, nezlob.

Začátek prázdnin jsem strávila s Lu u Vin - čímž mám na mysli samozřejmě u Carla. Spaly jsme pěkně pod širákem kousek od ohniště. S tím štěstím, jaký mě provázelo celý prázdniny, se divím, že jsem do něj v noci nepadla. Mmm, opečená slečna Page. Myslíš, že bych byla k jídlu? No, rozhodně víc než ty ryby, co jsem se snažila upíct.

Čímž se dostávám k mé naprosto nedoceněné schopnosti vraha a krematologa - eh, to zní divně, nemůžu být raději drak?  draka. Naučila jsem se lovit ryby, a ano, skutečně jsem si ten háček nenahodila přímo do oka, ani do jiné části mé maličkosti - ani nikoho jiného - ten strom, ve kterém se mi háček asi na půl hodiny zasekl, se nepočítá! 
Jenže všechno, co jsem chytila, skončilo na uhel. Myslím, že na svých kulinářských dovednostech budu muset ještě zapracovat. Kdo mě pustí do své kuchyně? Nehlaste se všichni!

Díky tomu, že jsem se neupekla, jsem nakonec do Swords dojela naprosto v pořádku. Což se však nedalo říct o stavu, v jakém jsem se vrátila. Nebo stavu.. Dovezla jsem si trofej! Trofej za nejpovedenější pád z koně, jaký se během té jedné smrtelné minuty stal. Do té doby jsem měla pocit, že je cvak nebo cval jen nějaká nadávka. A ono ne!

Cval je rychlejší tempo v jízdě na koni. Jeli jsme pomalu, pomalu zrychlovali, ale té kobyle, na kterou mě posadili, to asi bylo málo. Rozletěla se vstříc smrti a já už si ani nevybavuju, kdy jsem spadla. Jediný, na co si vzpomínám, byl zvuk křupnutí. Bylo to téměř jak křupnutí bramborových lupínků, ale opravdu jen skoro.
Opravdu si přirovnávám ruku k jídlu?

A jelikož jsme byli daleko od kouzelnické společnosti, musela jsem k doktorovi, který usoudil, že potřebuju sádru. A na dva měsíce. Takže se celej zbytek prázdnin tahám s touto zbraní hromadného ničení. Nemůžu se dočkat, až půjde dolů, ale na druhou stranu.. Jenny mi na ni nakreslila nádhernýho maguára, takže.. Pokud půjde dolů, tak takovým způsobem, abych si ji mohla schovat!
Ale dostala jsem od Luca puget řezaných rudých růží jako bolestné.

Další velkou část prázdnin jsem strávila ve společnosti Anet a Gianniho, se kterýma čas běžel
takovým tempem, že se divím, že už nejsme bělovlasí a nekoukáme na hvězdy v kolečkových křeslech. Ne, v té době už budou košťata pro důchodce, to bude mnohem stylovější!
Bez nich by to byly naprosto klasický prázdniny.

Selfie všude možně, kde jsme se zrovna uložili ke spánku, párty na oslavu Gianniho návratu z Nepálu, na které mi hennou vytetoval dráčka do výstřihu, tajná špionážní akce Gianniho s Av. A spoustu dalšího, o čemž stejně nejlíp ví oni dva.
Víš vůbec, co to je selfie, tati? Ne? Tak si to vygoogli!

Koncert Junkies!

Luc, Finn a Hugo mají kapelu a občas se slezou a zahrajou nám. Tentokrát jsme je s Anet přemluvily, aby nám zpestřili prázdninový večer. A právě díky tomu jsem skončila v liškou a podpisy Finna s Hugem na břiše. Zrovna Lucas se mi odmítl podepsat.
Během toho večera jsme si s Anet parádně zatancovaly a zazpívaly - naše synchronní praní prádla bylo prostě legendární! A jak by taky ne, když jsme se u toho i trochu picly. A Luc mě tam nechal.. Kdybych neměla Anet s Giannim, tak se za Kotlem válím sama.

Večery u ohniště. Díky tomu jsem za tyhle prázdniny poznala neskutečný množství skvělejch novejch lidí, převážně z Havraspáru. Faye, Ashe a znovu jsem se začala bavit se slečnou, za jejíž příjmení bych zabíjela.
Rose Dragon.
Nemůžeš nějak zařídit, aby se jí narodil bráška? Ne? Ach jo, stejně by byl o 15 let mladší, hmm, tak nic.


Právě Rose mě jednou unesla Lucovi přímo před nosem, odtáhla za Kotel, přinutila vylézt na zídku a jít trhat broskve. Jenže, náhoda je potvora, a když jsme lezly zase dolů, Rose šla samozřejmě přede mnou s tím, že mě chytí.

Skočila jsem přímo v momentu, kdy k ní letěla sova. Koukla jsem na sovu, ona koukla na mě a soustředěně mi těma svýma žlutýma očima naznačovala, že neuhne a já začala ječet, což zapříčinilo, že jsem spadla a praštila se do hlavy. Blbá sova!

I hned se ke mně seběhli Anet, Gianni i s Rose, které trvalo o chvilku dýl, než se vzpamatovala. Motala se mi hlava a nebylo mi úplně nejlíp. Někdy v tu chvíli došel Luc, kterému nepřišlo vůbec divný, že se válím po zemi a držím se za hlavu. Gianni ho pak poslal pro mokrý kapesník a zaúkoloval ho zkontaktováním Alice, jeho sestry, která má toho nejroztomilejšího syna, co jsem kdy viděla, ale o tom později.

Díky Alice jsem se dala nějak dohromady a ten otřes mozku - ANO, opravdu ho mám! - jsem ve zdraví a s plným žaludkem kakaa přežila. Naštěstí tam se mnou byla Anet, co mě držela za ruku a Gianni, jehož dlaň jsem celou dobu cítila na rameni. Fakt nevím, co bych bez nich tyhle prázdniny dělala, tati. Určitě by se ti líbili.
I Ash měl velký plus - dostala jsem od něj kakao!

Ale zpátky k Alice a jejímu synovi - Stuímu. Jednoho krásného dne mi jej svěřila a my si užili naprosto parádní den. Vzali jsme všechny moje plyšový draky, jeho duhového a sedli si na deku v parku. Společně jsme si prohlíželi knížku o fantastických tvorech, učili se počítat, létali a na konec jsem od Stuího dostala obrázek.

Jen doufám, že mi ho po tom všem Alice zase svěří.

Nemohl by ses za mě u ní přimluvit, tati?

Tvoje Cass

🐉 Předchozí   ||   Další 🐉