byls někdy na svatbě? Vlastně, co to je za blbou otázku, když ses sám ženil. Tak jinak..
Pamatuješ, jak jsem ti psala o tom, že jdu Vin za svědka? Míň vhodnýho člověka si snad ani nemohla vybrat. I to koště by to možná zvládlo líp, i když to není člověk.
Začalo to hned ráno, kdy jsem, samozřejmě, zaspala. Dokonce jsem byla tak mimo, že jsem z bytu málem vyletěla v pyžamu. Málem! Už vidím, jak by mě někde cestou odchytli s otázkou, z jakého ústavu jsem utekla. Kdybych mu řekla o Bradavicích, tak by mě odvezli určitě.
Na místo, kde na nás čekal teplej asistent Amber, jehož jméno si nepamatuju, jsem dorazila tak tak před přesunem. Všechno se začínalo obracet k lepšímu. S Lu a Eliss, které šly za družičky, jsme narvaly Vin do šatů. Mám pocit že přibrala, ale neříkej jí to!
Pak jsme se jen nachystaly my a už nás ten chlapík táhl ven, že je čas. Jenže! V momentě, kdy jsme došli k místu, kde se měl konal obřad, otočila se na mě Amber se slovy, jestli mám prstýnky. Kdo kdy slyšel, že se svědek stará o prstýnky?! No já tedy rozhodně ne, takže jsem začala panikařit. Právě jsem zničila Vin svatbu! Lu s Eliss na tom nebyly o moc líp, jelikož ty si pro jistotu zapomněly kytky.
Asistentík neváhal a rozběhl se zachránit situaci. Po chvilce se celej uřícenej vrátil - jak s prstýnky, tak i se zahradní ozdobou pro družičky. Svatba byla zachráněna!
Na to, jak miluju hudbu, jsem se celá osypala, když začali hrát svatební pochod. Znáš ten pocit, kdy cítíš jak se ti klepou nohy při každým kroku? A na podpatcích? A k tomu se na tebe kouká tisíce očí? Dobře, tisíc jich nebylo, ale málo taky ne.
Byla jsem tak vyklepaná, že jsem si ani neuvědomila, že jsem celou uličku zadržovala dech. Asi se přihlásím do nějaký soutěže, kde půjde o to, kdo vydrží nejdýl pod vodou, jelikož to byla pěkně dlouhá ulička!
Pak už následovaly Lu s Eliss. Čekala jsem, že se začnou pošťuchovat a jedna vystrčí tu druhou z dráhy, ale nestalo se. Škoda, mohla být sranda.
Ale v tu chvíli se už pohledy všech otáčely k nevěstě. Byla nádherná. Celá v bílém. Snad nikdy v životě jsem neviděla, že by na sobě Vin měla něco takhle světlýho - teda kromě zkoušky svatebních šatů, ale to se nepočítá! Ladně kráčela uličkou v doprovodu svého táty. Jakmile se její oči střetly s těma Carlovýma, nepatrně zrychlila. Asi už měla hlad.
Najednou se to všechno událo v šíleném sledu. Obřad, gratulace, hrdličky (nebo co to bylo za ptactvo) a šlo se na párty! Líp by se teda šlo, kdyby každý lichý krok nebyl utrpením a každý sudý očistcem. Ani jsem neváhala a na schodech ke stanu si ty mučící nástroje hromadného ničení sundala.
Když byli všichni na svých místech, začal proslov. Nejdřív si slovo vzala Amber a následně ho předala mě. Nikdy mi nevadilo mluvit, ale mluvit před takovouhle skupinou lidí, z nichž jsem polovinu nikdy neviděla? KNEDLÍK!
O tom, jaká to byla katastrofa tu psát nebudu, ještě by ses mi smál!
Moje nervozní rozpoložení uklidnilo až jídlo, které bylo perfektní! Naštěstí toho ale nebylo tolik, jelikož pak přišel na řadu dort. Amber s panem Teplým lítali kolem hostů, aby se na každého dostalo, až jsem to nezvládla a šla jim pomoct. Dokonce jsem jeden kousek dortu ukořistila i pro pana fotografa. Přece bychom nechtěli, aby nám tam někde hlady zkolaboval.
Pak už se přešlo spíše k volné zábavě. Sice jsme s Faye zorganizovaly ještě jednu hru pro novomanželé, ale co ti budu povídat. Prostě mají oba tu nejlepší tchýni!
Večer jsme protancovaly s Faye, jelikož Lu s Eliss někam zmizely. Jakmile se začal parket vylidňovat, zapadly jsme já, Faye a dvě karafy vína k jezeru. Začínám si jen říkat, proč jsme je nepojmenovaly.
Určitě to bylo proto, že Faye byla unavená a chtěla doprovodit na pokoj. Jak se na to tak zpětně dívám, nejlepší moment celého večera nastal v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že jsem zapomněla vzít Lu s Eliss výslužku. Nohy se mi už moc nemotaly, tak jsem se hrdinně vydala pro zapomenuté balíčky. A koho tam nepotkám.
Pan fotograf stál ve stanu a balil si všechny ty věcičky k foťáku, co jsou beztak určitě jen na ozdobu. I když on víc přizdobovat nepotřeboval. Ten foťák, myslím, samozřejmě!
To co se stalo dál, má na svědomí jen a jen jedna z těch karaf! Spíš obě.
Společně s panem fotografem jsme protancovali zbytek noci. To, že už
Ale teď si představ světle hnědou barvu. A teď zelenou lehce líznutou modrou. Máš? Tak přesně takový měl oči! Slovo dalo slovo, víno dalo čin a já mu dala pusu.
Pravděpodobně mám v sobě nějakej komplex popelky, jelikož jsem chvíli na to brala nohy na ramena. Bohužel jsem si už boty dávno sundala, takže jsem po sobě neměla co zanechat.
Dohonil mě, doprovodil až k pokoji v zámku a s pusou na tvář popřál dobrou noc.
V pokoji už na mě čekala nedočkavá Faye, která nás podle všeho pěknou chvíli ve stanu špehovala! Pochopitelně začal výslech a já si až v tuhle chvíli uvědomila, že neznám ani jeho jméno.
Neznáš ho náhodou?
Tvá Cass
The best :D Aspon nezapomenu, jakou jsem měla svatbu
OdpovědětVymazat